Jako už víte, miluji les a rád se tudy procházím. Moje otrokyně Kat mi course krokuje po boku. Během této procházky chtěla jsem vypustit stolici. Byli jsme dost daleko od domova a nechtěla jsem čekat, až se dostaneme domů, abych mohla jít na toaletu. Nakázala jsem Kat, aby se položila na zem a otevřela tlamu široce. Bílá kapuce jejího kabátu vytvářela ještě vhodnější atmosféru, jako by na hlavě měla záchodní kruh. Připravená, mé záchode, začínám stolicit. Hovno vypadávalo z mojí řitní štěrbiny ve velkých kouscích. Chytaj hovno do tvoje tlamy, blbko, sněz ihned, co ležíš. Hromada hovna vznikla na její tlamě a na jejím obličeji. V okamžiku se shluk kobylek sesypal, což potvrdilo, že Kat je skutečný záchod. Kolik hovna zůstalo, teď tě nakrmím. Neváheim, aby se dotýkal hovna rukama, vtlačím ho do tvé tlamy nohou. Ugh, p fucc, jsem úplně posetý. Je dobré, že máš sněhově bílý kabát, utřu si ho o hovno. Teď budu jezdit domů autem, a ty půjdeš úplně v hovnu pěšky a nechej si všem vidět, že jsi hovnový požírač a žijící záchod, úplně v hovnu.