Máme ráda tanec a když můžeme mít otroka, který slouží jako taneční podložka, je to ještě veselejší! Jeho výkřiky se hodí k hudbě? Mmm, možná ne. Ale my si myslíme, že přestaneme jen proto, že křičí? Nikdy! Pokud chceme tančit, tančit budeme. Proto naše holeně bez milosti tlačí do otrokářského masa a on musí jen vydržet. Je to vlastně pro něj pocta, že se nám vůbec věnujeme. Ale stává se to trochu dráždivé, že se prostě nezbavíme křiku. Chce si troufnout na pěsti? Zdá se, že ano! A ty? Nejsi následující?