Moje špínavá nevinnost přišla k mně a požádala mě, abych jí do ložnice povolil. Udělil jsem jí svolení, ale za podmínky, že si udělá hnůst, zkašlí se a sní svou vlastní hnůst. Po mé řeči se jí v očích rozsvítily ještě více, naklonila hlavu a ráda souhlasila. Hnůst proudí z její roztomilé zadnice. Moje perverze se usmívá, všechno má osvětlené, věděl jsem, že si to bude užívat, má šanci se předvést v plné slávě. Potírá se hnůstí, krouží, pozuje, pro ni to je úplné potěšení. Právě pro tyto pocity jsem ji obdivoval. Malé hnůsti v ústech, ochutnává, jí, ale říká, že mé hnůsti chutná lépe, uctívač.