Můj otrok již včera snědl všechno, co jsem vypustila, a dnes si zaslouží opět tuto poctu. Přemýšlel jsem o čemsi zvláštním na tuto příležitost. V Německu je zvykem mít rohlíky na snídani, tak jsem svého otroka přikázal, aby si je koupil v pekárně. Půlíroval jsem je pro něj a teď je budu upravovat jako lahůdku s nádhernou čokoládovou smetanou z mé řitě. Můj otrok drží rohlík pod mé kýlu a já vypudím na jeho snídani obrovskou dávku škodovnice. Přinutím ho ji nadechnout a stisknu rohlík do jeho tváře. Teď je čas, aby všechno snědl. Přestříhnu ho do kousků a začnu ho krmit. Nyní má mému trpaslíkovi stravitelné trápení. K jeho nešťastnému překvapení si však neuvědomil, že je ještě obtížnější polykat všechno mé trus, když je přimícháno s jinou potravou. Zejména když je přimícháno suché objemné rohlíky, které záhy úplně nasákne chuťově vonícím do smetany mé řitě… Má mnoho žvýkání a já mu pomohu polykat suché rohlíky mé intenzivně žluté pí, až prosí o milost a chce vzdát se. Až bude sněděno celé čokoládové rohlíky a dokonce i lízne mísu pomocí svého jazyka!