Bohyně Zephy je seděná na židli, rychle tluče po tváři poraženého pod jejími roztomilými černými plátěnými botami!! Jedinou dobu, kdy přestanu, je když ho donutím prosit o to, aby mi zastavil tvář ještě více, haha. Také ho nucím políbit dno své boty a poděkovat…a stát se nad ním, botou na tváři ve výhrující póze (děkuji, že ji ještě několikrát pošlapu!) a říct mu, jaký je ztracenec! Poté do něj několikrát spoluplivu a nechám ho tam s otlakem u oka a zraněným nosem hahaha!!