Věděl jsem, že by ses brzy nebo později vrátil a přivedl tě zpět. Můžeš se skrývat, ale neunikneš tomu, kým opravdu jsi. Jsi mé živé záchody, otrok toalety až k jádru, a budeš se ke mně vracet znovu a znovu. A protože ses ke mně vrátil, mám trochu zábavy s tebou, ukážu ti, kde máš své místo. Sedni na podlahu, vyholím tě. Přidej více pěny, pomazám tvář a začnu. Žiletka je velmi dobrá na řezání vlasů u kořene. A jako varování před tebou, vyholím si i tvé obočí. Nehne se, dej ruce pryč. Toto bude lekce pro tebe. Bez tvých obočí nemůžeš vycházet na ulici, utéct mi znovu. To bude tvá hanba. Co, bojíš se! Věz, že mohu dělat, co chci, kdykoli chci, a ty ani neuvidíš. A chci konečně tě krmit hovnom, ale ne sám, pozval jsem svou ženskou kamarádku. Budeme si trošku bavit. Usmívá se, podívá se na tebe jako kočka na útěkovou smetánku, očekává. Když mé hovnom žrátel nejedlo hovno po dlouhou dobu, potřebuje večeřet. Ach, kolik bych chtěl šít, mé zadek se třese. Zde miska s těstovinami, polož ji pod mou sedací a já vám šítu do ní a krmím vás. Obrovská, silná, 12palcová hovno vychází z mé řitě. Proč mi tak strašlivě díváš? Je ti něco nepříjemného? Toto je vaše snídaně, otevři ústa. Víš, že až nepožiješ všechno, neopustíš stůl. Zde sklenice na umývání úst pro tvůj páchnoucí občas. Lana a já si píšeme do ní pro tebe. Otevři ústa, začni jíst. Zde je lžíce na lžíci, spolkni, pro matku, pro otce. Nehoď zpět. Buď dobrý záchody, sněz všechno hovno. Zaplujeme ti nos šitím, aby ti lépe šlo spolknout. Teď vypadáš jako pravý smradlavý prasátko. Nám se líbí krmit tě hovnem.