Připoután jako do jatek, nahý a připraven přijmout mé ranami. Začínám černou hadí koží, která zanechává zřetelné stopy na sténajícím otrokovi a on začíná skákat pro bolest. Ale ještě nestačí, měním bič, hadí kůže opět, ale tentokrát je mnohem delší a ostrší, rány jsou opravdu silné, těžké je odolat… Otrok prosí o milost, udělím jí, ale za jedinou podmínku: bude muset přijmout posledních 10 sekund na špičkách, jako tanečník. Po tomto posledním zkoušce už nemůže než se zhroutit k zemi a líbat mé špičaté boty, až mu krvácejí z úst.