Krmím, krmím tuto hamižnou slušku toalety, a ona v díkůčinění šíšít středem pokojíku ráno na rozbřesku, probudí mě. Chce ti piškvorkovou chuť, zde má tvá bitíčko, a pokud chceš, zde má banán k cvičení hlubokého grlu. Vše pro ni. A ráno je ona Páně, Páně, chtěla by si šít. Odejdi si šít, nebudu tě obtěžovat ani nedovolit. Tak usedne uprostřed pokojíku a špinavě pošpiní pokoj hnilobnou hromadou výkalů, a pak mi říká sladkým hlasem: Dobré ráno, mé Páně. Jaká bezčestná sluška toalety.