Ona snaží se, chce sloužit, ale jí je těžké přijmout, že se stane otrokyní a ochutná mé výkalny. Ona se stává tualetem díky trestu a slzám. Pokořené ústy má pod mou sedací, do nichž vchází výkalny. Jíš teď špinavinu! Jíš prý. Nebude ti líbito ani budeš na tom dobrý, udělám z tebe bitočku. Jíš mou výkaliny, lížej mou sedadlovinu, lepší jišeji, kurvičko. Neplakej, tvé slzy mě neovlivní. Nyní už jsi mé, moje otrokyně, můj živý tuallet.