Moje toaleta už mě čeká na zeměkouli, stejně jako denně ráno. Cítím se jako bych chtěl její služby užívat. Obepnul jsem její „penis“ kroužky, aby mohl být erektový déle a aby mé vlastnictví demonstroval. Uvázal jsem mu ruce a začal jsem ho škádlit a týrat. Dokonale jsem ho zdomácněl, aby se erektoval pouze ze mého pachu a chuti. Nabádám jej, aby voněl a lízal. Lubricuje mé řitní otvor, aby mé vyprázdnění bylo snazší a aby mohl ochutnat snídani, kterou jsem mu na talíř nabídnul. A nakonec nastane ten okamžik, který žije – umím na něj vypustit hnus, který on může pozřít a požít. Poté jsem ho začala trestat. Dovoluji mu erekce, ejakulaci a potěšení pouze tehdy, když má mé hnusy v ústech. Miluji ho, zatímco jsem mu vysvětlovala, co je pro mě – toaleta, podřadný jedinec a nejvěrnější otrok. Málo mu štěstí, aby dosáhl ejakulace, kvůli kroužkům, ale už jsem ztratila o tohle zájem. Mít otroky v nouzi je dobrý způsob, jak je udržet poslušnými a posedlými mnou. Uhodím ho, povykuji na něj a plivnu mu do úst, protože jsem milosrdná bohyně a tímhle uznáním se na něj může spoléhat.