Řekl: “Dostal jsem to.” Řekl to ještě jednou. Na což já odpověděla: “Já tu ještě neskončila, tak ty tady ani nekončíš.”
Víděl jsem, jak právě mu naplnil ústa pět minut moče přímo ze své klitiny, kterou držel jako malé dítě přisáté na bradavce.
Nekonečný proud moči mu oslabil vůli a snažil se ukončit relaci výstřikem ven z mezer mezi méma nohami.
Ale to byla pouze polovina krmení, ještě dlouho jsem tomu nestrávila. Proto jsem ho chytil za vlasy a tahal jej po posteli a říkal jemu, aby čekal, zatímco jsem posunula záchod pro výkaly vedle postele.
Potom, kolik byl nerozhodný, donutil jsem ho usednout na ramenou, aby mi opět vytvořil dokonalý pevný obvod kolem řiti, zatímco jsem vyprázdnila tři masivní porce exkrementů rovnou dolů do jeho hrdla. Taková dokonalá uzávěrka umožňuje mému trusu místo úst obtékat ústa a putovat rovnou do žaludku díky jeho reflexu polykat a spolknout. Skutečně ideální záchodek.
Jenže znovu se začal dusit a panikařit. Možná to bylo trochu moc, ale někdy si myslím, že jsme všichni potřebujeme desetiminutové močení a výkaly, nepravda lí? Býti lidským otrokem znamená konzumovat vše v plné délce patnácti minut. Udělal to, ale zlomilo to ho jako muže, myslím.
Mistrovství Vael