Je pro mne poctou být lidským podlahovým kobercem pod mým pracovním stolem, lízat si mé roztomilé černé fl platformy…jen čekám na okamžik, kdy vypnet svoji hlavici a vydá se silný pach bohyně nohou, držet mé nohavičkářské eso bez naděje enslavované a právě tam, kde patří — na podlaze, ssačící mé dokonalé nohy. A o moc byly potí, a voněly! Ty platformky nemají žádné větrání a dělají mé nohy REEK, mohla jsem je vonět z mé židle! Nejběžnější lidé by se na to zvraceli, ale mému otrokovi podlahy nohavičkář nalézá to nesmírně erotické a pohybuje se po podlaze jako totální ztráta. Převrhnutím ho na záda a ochlazením svých potitých ploskvin — vymazávám je po jeho mokré jazyku, CITÁNO, FEELS SOOOO GOOD. Jakmile mé převýšené nohy projdou dostatečnou úctou, použiji jeho tvář jako podnoži, zatímco dokončím svou důležitou práci (klip se vybledne, ale zůstaly mé vonící nohy na jeho tváři ještě půl hodiny! HAHA!!).
Co se děje pod mou pracovní deskou…zůstane pod mou pracovní deskou? Možná si vyprázdnil kalhotky několikrát jako TOTÁLNÍ ztráta…Pouze ho později potrestám jako trest.