Přichází čas pro mé denní cigaretu, okamžik relaxace, ve kterém však nikdy nechybí mé otroky pro mé sadistické pobavení. Poblíž mě ve střeďmě vzpřímené držené pozici špiklacími vidlemi, otrok, který mi slouží jako cedník. Ponechávám popel v jeho ústech, ale každýkrát, když musí otevřít ústa, vidla trochu hlouběji zarazí do jeho masa a já se uvolňuji přihlížejíc, jak trpí. Když už téměř dokončím cigaretu, otroka osvobodím, nechám ho spolknout cigaretu, trochu lizovat mé plosky a pak ho posílám si umýt se, zatímco připravu další hru pro něj…