Můj komorník musí být vždy připraven, až procitnu, a musím říct, že rychle přináší mé snídani. Samozřejmě první věc, kterou vidím ráno, je jeho obrovský břicho a ten servírský apron zakrývající jeho absurdně malý kokpit Možná je kratší než mé velké toe, ale užíváme si ponižování ho a od času k času odkrývám jeho malý pisklíček. Pokračuji ve snídani, upustím kousek brioche, stoupnu na něj a snažím se ho přimět, aby ho snědl, ale později, když naplním jeho ústa mé exkrementy, na druhou stranu tak jsem ho trénovala, aby byl tento lidský záchod.