Bílá, úplně čistá a dokonalá zeď bude dnesním pozadím mého sadismu: zeď mi bude oporou a pláčicí zdi pro mé otroctví. Ukládám ho, dávám mu i polštář, ale pohodlí končí tady, protože mé holé nohy začnou jej dominaovat v každém směru, tlačí se na jeho obličej, stoupají na jeho břicho, drtí jeho plíce a nakonec mu brání dýchat tím, že se hluboce ponoří do jeho hrdla. Mezi jedním sténáním a druhým nachytá i čas, aby se vzrušil až do bodu, kdy jeho malý penis vyleze a okamžitě se stane objektem mé bezmilosti tlačení nohama. Snaží se bezvýsledně lízat a drbát mé nohy, které mi požádal o čištění, ale stále jsou černé a proto ho urážím, zatímco prosí o milost a já jdu umýt si je sama.