Vyvrhela jsem svou ženskou otrokyni na židli, zcela nazí. Chci, aby cítila kontakt s lany, chci, aby se cítila zcela bezmocná, takto znehybněná. Dnes budu být Pani vašeho dechu. Udušuje se, malá, zatímco moje rukavice pokrývají její nos a ústa. Udušuje se, když se chytnu jejího krku a cítí, jako by ztrácela vědomí. Hledej vzduch, zatímco mé nyní nazí ruce zacpejí vaše malé otvory a také se těšíte z hraní s vašimi malými prsy. Jsi mé. A teď, když odcházím, ti slibuji, že se brzy vrátím, alespoň abych si vyzvedl rukavici, kterou vložil jsem do tvého ústního otvoru…