Slyšíš štěkot… je to můj pes v kleci. Přibližuji se k němu držící v ruce obojek. Zakusí se radostí, protože ví, že je čas pro procházku. Otevřu dveře a on se k mému boku blíží. Má kleště na bradavkách. Zanechal jsem je jako symbol příslušnosti a trestu. A právě tam jsem připevnila obojek, aby každý trh způsobil bolest tomuto zvířeti. Vyvédu ho na procházku. Cítí mé pachy, je rád, že jsem přišla pro něj, ale zároveň cítí bolest v bradavkách. Poté, co se usednu pohodlně, nechám si jazykem čistit boty. Dobrý pes tedy slouží své Paní! Ale teď chci, aby se stal mého koněm a vzal mě na procházku. Připravu ho tím, že mu nasazuju dvě postrojné uzdy vždy spojené s kleštěmi a jezdím na něm. Čas od času se mi líbí, když se vztyčí na dvě nohy a chytne se mého šípu. Vyčerpám ho a on se zhroutí na zem. Nechám si líbat boty, udělám si na něj trh na bradavkách a ponechám ho tam.