Vracím se domů se svou kamarádkou Dulou a nalezneme naši komorníka v poskromné aproni, když předstírá práci: měl by čistit dům a prát nádobí, ale místo toho si vymýšlí záminky, aby omluvil svou neúčinnost. Teď musíme ho potrestat a začneme našimi špínavými botami a podrážkami, aspoň tak bude něco čistit… Naše boty jsou špíny po tom, co stoupali po nečistých chodnících města, ale on je dobře líže, až jsou opět lesklé. Jakoby to nebylo dost, také začneme kouřit, aby se přidala popele na podlahu, kterou si pak musí asi čistit jazykem, zatímco na něj pliváme a na zem, aby se ponížil až do konce, jak si to zaslouží.