Dnes mám ženskou otrokyni, kterou chci přetvořit ve svou osobní střevícovou lizerku. Držím ji na vodítku, až usednu na trůn, odkud jí nabízím mé nohy. Ona musí očistit všechny chuťové vjemy po mé procházce Milánem. Chci vidět, jak jí svírá jazyk a ochutnat mé střevíce, a pak chci, aby je suchala jako pes. Ona trpí, sténá, ale střevíce suchá dobře, mé střevícové lizerky se stává stále lepší… Poté vstanu, aby jsem ji ještě více dominovala z vyšší pozice a chtěla bych, aby se spustila co nejníže, aby mi lízla patu jako pes, zatímco jsem jí ukazovala, co má dělat pomocí bičem. Ona touží po mé noze, přiznává to a dávám jí to, co si přála: zdvihnu své boty a nechám ji dobře lízat mezi svými potními prsty. Poté si sundám i druhou botu a proškubnu solí nohou po jejím jazyku, abych si dobře umýval nohy, a poté ji položím obě nohy do úst. Nyní jsou mé nohy čisté, ale já jsem trochu unavená a tak abych to dokončila, nechávám ji lehnout, dávám jí nohy na tlapky a dávám si masáž.