Poután ke stromu v lese, má holá záda v dosahu našich ran. Jsme tři, kdo ho přebíjíme. Nejprve jen s bičíky, pak přechodu k hadovi, který miluji. Jemuž zvuk jeho sténání zaznívá po celé počti a mezi stromy. Lze slyšet i zvuk mé dlouhé knuty, která vzduchem a pak dosáhne jeho těla. Používám kožené rukavice, se kterými mu mazlícím tvář a jeho stále více zraněné záda. Uzavřeme mu milost až tehdy, kdy už není schopen zastavit třesení a prosí nás o to.