Málo mé je po delišní a náročné pracovní den a potřebuji se trochu uvolnit. Doma mě čeká ukloněný a připoutaný otrok, na kterém mohu vybít svůj vztek. Začínám ho bez milosti tlučet, pravá a levá ruka střídavě dopadají na jeho tvář, která se stále více barví do červena. Společně počítáme posledních deset ran, které budou velmi silné, ale nakonec bude moci políbit mé ruce jako odměnu. Zítra se vracím do kanceláře mnohem klidnější.