Já toužim po cigaretě. A otrok, klepající si na kolena vedle mne, čeká na nic jiného než aby mi byl užitečný. Stane se mému lidským popelníkem, zavázanýma očima a v kleci. Nemusí vidět, ale cítit. Cítit mé kouření na mé tváři, vůni koženého oděvu, chuť punčoch a bot, popel padající na jazyk, vyhasínající cigaretu, mé ruce cítící jeho plné varlata, zvuk klíče klece a zvuk mých špiček, když odcházím zanechávaje ho v této pozici…