Panty a zápěstí spoutány, otrok stojí zde nazí, čekajíc na svoji trest. Na jeho zadku lze stále vidět stopy z minulé seance, ale chci je silně zmarkovat a zbarvit všechny světle červené. Po několika ranách rukou následuje úder tenkou tyčí, opakovaně a stále silněji. On se stahuje a trpí ve tichu, ale nenávidím ticho a proto se vrhnu do kmitání rán se vší mojí silou, až tyč pukne! Teď slyším, jak se lamentuje, a má dobrý důvod, protože jeho zadky jsou nyní viditelně zraňovány modřinami a otoky. Změním tyč a pokračuju, až i tato pukne, tento bastard pukne všechny, a tak si ho uchopím za kokr a pošlu mu ránu zlomenou tyčí. Neuspokojená, než odcházím, otočím skládací lavici, kterou je přivázán, a nechám ho trpět vzhůru nohama.