Moje služebník mě očekává, ležící před X křížem. Vědí dobře, že bych měla mít něco jiného, na co bych mohla odlehčit tíhu, ale tentokrát to nebude dostačující, neboť ještě neviděl mé boty…
Přibližuji se v šíleně vysokých, ostrých podpatkách, které bolí jen při pohledu, služebník mě vítá a líbá mé boty, ale ihned mu vysvětluju, že dnes cítím zlo.
Postavím se na něj a okamžitě zaznívají výkřiky bolesti, ty podpatky jsou opravdu nemilosrdné! Užívám si zanechávat hlubokých stigmat ve jeho masitéch, zatímco zcela ignoruji jeho bolest.
Dál se pohybuju a když dorazím ke genitálím prosí o slitování, jako by tam bylo něco, co by šlo zachránit…
Mé stopy se zvyšují jako uštknutí hadem, podpatky se propírají hlouběji a on nadále křičí a prosí o přestávku, ale dnes jsem řekla, že nebudu milosrdná…