Had je možná mé nejoblíbenější bičem, ráda mám zvuk jeho ran a stopu, kterou zanechává na kůži mých otroků a proto jsem ho v různých velikostech a délkách. Dnes chci vyzkoušet několik hadů na bílém zádech tohoto otroka v řetězech: Zajistil jsem řetězy na zápěstích a kotnících směrem k bočním stěnám tak, aby se nemohl ani pokleknout ani upadnout, bez ohledu na to, kolik bude trpět mému úderům, vždy zůstane stát a já budu jedinou, kdo rozhodne, kdy zastavím. Začnu z dálky pomocí poměrně dlouhého hada a pak zkusím jiné kratší, stále zvyšuji sílu a rychlost mé rány, zatímco můj dobře vychovaný otrok děkuje křikem bolestí při každém úderu.