Nacházím se v podzemí mé kamarádky Selly a spolu se relaxujeme v křeslech. Podívá se na mne a navrhne mi dobré čištění p sedech. Já souhlasím, zdá se mi to být skvělá myšlenka. Máme je totiž černé od prachu. Nazýváme je našimi otroky. Můj leží pod mnou jako rohož, zatímco druhý klečí jako pes. Ukážíme jim, co budou muset očistit, a oni nejeví starost – naopak, jsou ochotni to udělat! Začínáme tak pečlivým čištěním, při kterém očistují a sátí naši podpatky, zatímco já a má kamarádka se nad nimi smějeme a užíváme si čas. Nakonec je položíme na všechny čtyři a použijeme je jako podnož, až zazvoní telefon.