Přicházím vtahujíc tento psa na vodítku, zahanbujíc ho. Nařizuji mu sundat Mé boty a lehnout si. Zpozoruji její malé ňadra, která si budu užívat, jak Mé nohy uctívají, ale nebude to snadné pro něj. Bude trpět pro tento privilegium a pro Mé potěšení to bude všechno více než zábava. Připevnuji dvě klepadla s zvonky na jeho bradavky a nutím ho lízat podrážky Méch noh. Ale čím více líže, tím více trpí, protože Mé nohy táhnou řetízek, který spojuje obě klepadla. Jak se těším! Když zvonky nezvoní, znamená to, že jim dávám pauzu, ale když zvoní, jak se tohle blboun stěžuje! Má pocit, že mu je vytrhávají z hrudi. V jednu chvíli se jedno klepalo odlepí. Nutil jsem ho změnit polohu, připevnit ho zpět a dát mi jenom Mé nohy, začnu po něm táhnout řetízkem. Zvonky zvoní neustále, až spadnou a on se kutálí v bolesti. Se smíchem mu říkám, že pro Mé nic neznamená a vždycky bude.