Jsi záchod, záchodová mísa, latrína. Ležíš se s hlavou v záchodní míse, ústy otevřenými, čekáš na to, aby tě někdo využil. Nemáš vlastní myšlenky a těžkosti, myslíš jen na jedno, jak uspokojit své pány.
Zde vstupuji do koupelny, jen letmý pohled na tebe, na tvář pod obrubníkem záchodu, neoceňuješ se více. Jsi nic, je ti štěstí, že jsem vstoupil, štěstí, že teď budu využívat tvou záchodní tlamu. Moje zadek se rozevírá, chutná vlhký plynek, který vrazí do tvých úst, mé zadu se pění, fekálie vstupují do tvých úst. Spolkni okamžitě, spolkni bez žvýkání. Zde je další dávka měkčího hnusu. Sám se souhlasil, sám chtěl být mé trvalé žijící záchodem. Tak spolkni mou hnusnou potravu rychleji. Je ti štěstí, že další návštěvník bude brzy přijít.
Zde přichází otrokyně do koupelny, snaží se nepodívat na tebe v záchodní míse, jsi jen věc. Krásný mladý zadek spadne na sedadlo záchodu, je ti štěstí, že tě navštívila, štěstí, že se rozhodla použít tvou záchodní tlamu. Její řití se rozšíří několikrát, otevře se jako rozkvetlý květ. A tučné vonné fekálie, plíží se do tvých úst. Jí, spolkni rychle, nebude čekat. Její řití se opět rozevírá a další dávka fekálií vstupuje do tvých úst, zaplňuje je až přetékání. Žvýkni a spolkni svou vonící potravu. Jsi šťastný, že krásná žena ti udělala ctí, aby si vylila hnus do úst. Lež a užij chuti hnusu ve své špinavé ústech.