Po průchodu mým prahem, již nejsi muž, jsi mé otrok, můj hračka, mé záchody. Od teď jsi mé, pro hodinu, pro den, navždy. Jsi mé záchody a jediným úkolem je ti sloužit jako latrina, požírát mé výkaly a pít mé moč.
1. Jsi mé záchody a nicotnost, žralok výkalů. Jsi mé nyní, bezcenný otrok. Tvůj osud je nyní být tím, čím chci, aby jsi byl. A chci, abys jedl mé výkaly a děkoval mi. Otevři tvoji tlamu, sežrni to, jedz mé výkaly. Nyní jsi mé záchody a žralok výkalů. Hledej do očí, když jíš mé výkaly. Dokud se neplníš. Poté usedni na své místo, až ti zavolám.
2. Místo pod mé zadkem, záchody. Lež na bílém záchodě a pokorně čekej na svůj osud, mé výkaly. Nepočítej s tím, že budu laskavá, budu ti krmit všechny mé výkaly. Zde je, šťavnatý, silný kousek stolice. Otevři tvoji tlamu a žvýkávej, spolykávaj svůj jediný jídelníček od teď. A na závěr mé vonné kapky průjmu, jen otevři krk, nechte volně téct do tebe. Jsi mé latríny nyní.
3. Kurva, šel jsem na záchod na křeslo. Šel jsem na velkou hromadu výkalů. Je to taková úleva a taková rozkoš, nemáš tušení. Šel jsem na záchod na křeslo a rozbila se do dortu. Je to škoda, že není teď žádné otrok, aby všechno očistil a snědl tento výkal. Obrovský, chutný výkal. Ale nic, budu je shromažďovat v misce a budu čekat na příchod otroka, nechte se těší mé výkaly přímo od prahu.