Co bys dělal, kdyby se jednoho dne probudil a našel bys v koupelně lidský močový otvor, vybavený pouty, aby ses nemohl pohnout? Přiblížil by ses k němu, aby ho podrobně si prohlédl? Moje paní má stále plné močové měchýře, neboť ráda pije dieta sodu, a lidé jako jsem já, dokážeme zůstat zcela nehybní, když uvidíme TĚCHOVÉ spodničky, dokonale s kalaňmi a skvrnami moči, a připravené poševy, které jsou hotové vybuchnout. Držím těsně močovou láhev v ústech, neboť musím to zvládnout hned první pokus. Nelze opakovat a mé paní by to nenáviděla, kdyby pro mne minulo kvůli mé chybě. Mohu vonět po jejím úžasném zadku a slané poštěvničce odtud, kde jsem na podlaze, a neodolám tomu si přát, proč mi nezadá častěji čistit je. Slyším šrrrt! moči, jak uniká z ní, a připravu svůj krk na obvykle velmi teplou a mírně slanou sprchu, kterou pro mě má v réservě. Poskytuje mi dostatek a beru si na to svůj čas, abych si užil bohatou chuť její moči. Je to jako dobré, nebo dokonce ještě lépe. Otočí se kolem, hledá speciální káď. Má ještě víc? Slyším hlasitý spláchnutí moči, jak se dotkne boku plastové kádě. Její moč voní silněji tentokrát, zatímco se slévá na dno kádě. Usmívá se mi, zatímco mi odstrahuje láhev z úst a tvaruje můj ústenec do kužele. Přelévá novou moč do mé ústní dutiny, a já se ochotně napijím, umývajíc si ústa, rty, jazyk a hrdlo zlatou elixírou. Jsem vázaný močový otvor, závidějte mi!