Má váča plná špinaviny, lízni, nechte si ji projíst jazykem. Mm… je to neslovoúčelně příjemné pocity. Jízlivý závan právě ze mé váčy. Ano, má mou strakonku, má malou suťourku. Teď mi zašiň ve mně ruku. Neboj se, zastrč do mé váčy špinavinu. Špinavina ti bude sloužit jako smolařka pro tvou ruku. Zastrač mě, drahoušku, dej mé paní potěchu. Ach, bůh, více, více, má malá suťourko, mm … Aj, tak tluču hodně, mé nohy se sténají s potěchem a napětím. Teď mě polibek. Není nutné se bát, miluju tě všude, i když v špinavině, mé suťourko, mé otrokyni Kate.