Ošetřovanec jako mazlíček hungroval po dnech – a dnes byl den, kdy měl dostat pití a jídlo. Vlastníci se dívají na diaperedního stájového zvířátka a usmívají se, jak ono štěká a prosí je o jídlo. Dostane to, co si zaslouží v každém obracícím se momentu, a dnes byl jeho odměnou den. Vlastnice se klekne na klasicí mísu a vypouští silný proudek zlatavé pí, který se valí do mísy, silně se rozstřikujíc v kruhovém mlhovině. Držela si to na uvázanou po hodinách, to bylo úžasné! Pochroumala se do mísy a tlačila silně, rozvinula lepkavou stuhu výkalů, která líně usedla do mísy. Měřila několik centimetrů, byla to nejlepkavější stolice, kterou měla po dlouhou dobu, a milovala to, co to pro ni znamenalo. Ošetřovanec se toulal po míse, když ho dovolili, slizoval a sát brodivou směs moči a výkalů. Stolice se ihned dostala dolů, když otrok převrátil misku a dokončil stlačené výkaly pod ní. Už nebyl hladový, otrok se uklání a děkuje paní nekonečně za odměnu dne.