Moje špínavá nevinnost přišla k mému boku a požádala mě, abych jí do ložnice povolil. Udělil jsem jí svolení, ale za podmínky, že si udělá hnůst, zkašlí si a sní svou vlastní hnůst. Po mé řeči se v jejích očích rozsvítily a nadšeně naklonila hlavou a souhlasila. Hnůst proudí z jejího roztomilého zadečku. Moje zvrhlá naivita se usmívá, plná radosti, věděl jsem, že se jí to bude líbit, má šanci se předvést v plné slávě. Potírá se hnůstí, krouží, pózuje, pro ni je to úplné potěšení. Právě pro tento prožitek jsem ji uctíval. Malé hnůsti v ústech, ochutnává, jí, ale říká, že mé hnůsti chutná lépe, uctívač.